Pouhá hra 3
Další den si Sakura začala balit všechny potřebné věci a trénovala dvakrát tolik.Musela zvýšit svoji kondici a být lepší,aby se dostala tam,kam chtěla.Každou noc ulehala unavená a totálně vyčerpaná.Stále si ale opakovala jednu věc:musím ho zničit,je to jenom hra..Dokola se v Sakuřině hlavě ta slova zobrazovala..Její velkou oporou byl samozřejmě Naruto a Hinata,kteří ji stále povzbuzovali a trénovali s ní.Jednou odpoledne dívka opět byla na cvičišti a dívala se na Jiryiau.
,,Saky,vidíš,jak soustředím tu chakru do kuličky a rotuje?" Podíval se na ni její současný učitel a myslel si,že to chápe,ale mýlil se..
,,No,tak trochu..To zvládnu,když to dokáže Naruto.." Řekla si a podívala se na osobu stojící naproti ní.
,,Naruto má ale velké zásoby chakry,né,že bys nebyla dobrá,ale tvoje schránka chakry oproti Narutově.. Se nedá srovnávat." Sakura se trochu urazila,ale měl pravdu.. Asi to nikdy nezvládne..Opět se jí vybavila na slova...Najednou,jako by měla zase sílu a odvahu jit dál.
,,Tak ukaž,zkusím to." Jiryia se nevěřícně podíval a vyzval ji,aby si stoupla před něj a pokoušela se sama udělat rotující chakrovou kuličku.Je obtížné soustředit chakru jenom do ruky a přitom ještě do oválného tvaru.Její ruka okamžitě začala pálit a nad chakrou ztrácela kontrolu..
,,Ještě jednou Sak,to zvládneš,napoprvé to bylo dobré.." Povzbuzoval Naruto a Sakura se na něj smutně podívala.
,,Myslíš si ty,ale já ne.." Nechápala ,kde se v ní ta odvaha vzala.Stále-dokola a dokola zkoušela udržet kuličku a stále jí to nešlo..Měla však výdrž....
,,Nevzdám to,budu to zkoušet do té doby,než nepadnu k zemi únavou!"Řekla rázně a chakru držela v ruce,však tvar byl trošku jiný..Spíše šiška.
,,Tak se mi to líbí,Sak! Ještě jednou a už to skoro bude."
,,Jiryiao,když už se na mě tak blbě díváš,tak aspoň ty kecy si odpusť!"Byla trochu naštvaná,ale pověděla to s úšklebkem.
,,Omlouvám se,jsem pouze jeden ze saninů-hoden tvé přízně je asi někdo na větší úrovni.." Přistoupil na její hru a pořád se na ni díval,jak se snaží o kuličku..
Už se stmívalo a Sakura na cvičišti zůstala sama..Už neměla ani trochu síly,ale stála na nohou a v ruce chakrovou šišku..
Objevil se Lee a zadíval se na růžovlasou krásku..Stále ji miloval,ale veškeré úsilí ztratil hned poté,co jej asi posté odmítla.Měla jej ráda,ale jako kamaráda-nic víc.
,,Ahoj,Sak,jak se.." Nedořekl to-Sakura zkolabovala..Odnesl ji domů,aby si odpočinula a vyspala se na zítřejší trénink..Když chtěl vyskočit z okna,tak se na ni ještě jednou a podíval a vzdychl si.
,,Ty asi nikdy nebudeš moje,že?"Ptal se velice potichu sám sebe a podíval se dolů do ulic.
,,Já na tebe stejnak budu čekat! Klidně i celý život.."S těmito slovy se vyhoupl z okna a odešel sklíčeně domů.
Nadruhý den ráno zazvonil budík a Sakura byla hned na nohách..Nevěděla ani jak se jmenuje a velké dilema ji dělalo,jak se vlastně dostala domů..Chvíli nad tím přemýšlela..Nakonec se rozhodla,že nebude zatěžovat svoji hlavu a nachystala se na trénink.Vůbec se jí nechtělo,ale zítra už měla nastoupit misi.Tohle nemůže riskovat.Vydala se tedy na cvičiště a už na ni Jiryia čekal.Když jej viděl,chtělo se ji brečet a nahodila mráčící se grimasu.
,,Ale,ale-stalo se ti něco?" Zaptal se malinko jízlivě a pohlédl jí do očí.
,,Samozřejmě,že ne.Už se na tebe těším!"
Stoupla si vedle něj a pokoušela se vtvořit kuličku..Marných pokusů přibývalo čím dál tím víc a Sakura byla na sebe naštvaná..Tohle se jí přece ještě nikdy nestalo,tak v čem je problém? Podívala se na přicházejícího Naruta,který už všechny zdravil z dálky.Okamžitě mu došlo,že Sakura není ve své kůži.Rozhodl se proto,že výcvik vezme do svých rukou.
,,Eh,Saky,můžu..Malou radu?Opravdu jenom droboučkou."Znal její povahu a věděl,že je občas výbušná.Musel na ni opatrně.
,,Tak jo.Když myslíš,že mi to pomůže."Řekla pokořeně a výčkávala,co z Naruta vypadne.
,,Nejdřív se rovně postav,duševně se vyrovnej a pekelně se soustřeď na chakru v pravé ruce.Až budeš připravená,tak to nezkoušej hned,ale až nashromadíš dostatek sil..Zkus si to."
Sakura vyrovnala svůj postoj a dala nohy od sebe,narovnala se a "duševně se vyrovnávala".Přišlo jí to trochu směšné,ale nebude svému kamarádovi brát iluze.Začala shromažďovat chakru do horní končetiny..Teď již byla dostatečně připravená a měla zavřené oči.Natáhla ruku dozadu-kulička,rotující v její ruce nabrala sílu a Sakura ji zavrtala do nejbližšího stromu.
,,Já..JÁÁÁÁ jsem to dokázala!!Viděli jste to?Viděli jste,jak jsem to do toho stromu naprala?!Juchůůů,to je nádherný pocit!"Padla Narutovi kolem krku a dala mu pusu na tvář.Byla štěstím bez sebe a lítala kolem cvičiště.
,,Joo,jsi přímo dokonalá!" Neodpustil si svou ironickou poznámku Jiryia.Sak se na něj vražedně podívala a dál běhala sem a tam.
Když už ji to unavilo,pořád zkoušet rasengan,padla na zem a chvíli se dívala do nebe.Vzpomněla si na Sasukeho..Už neměla strach,že to nezvládne-obvzlášť teď,když zvládla tak nelehkou techniku.Usmála se a šla raději domů odpočívat.
Měla už vše připravené na zítřejší odchod..Avšak velký problém pro ni byla komunikace s Tsunade.Nakonec ale společným úsilím vymysleli Konstans-sovu,která je vycvičená na rychlé a vytrvalé létání..Každý den bude posílat nové informace o Orochimarovi..
Když konečně ulehla do postele,ještě chvíli přemýšlela..Vybavila se jí Sasukeho tvář a škodolibě se usmála..
,,No počkej,Sasuke Uchiho,já tě přece jednou dostanu!"
Je to krátké,ale vážně nestíhám,snad to bude o prázdninách lepší..A taky je tam spoustu chyb,ale nechce se mi to kontrolovat..:D
Snílek