Pouhá hra 7
,,Sedm hodin pryč a on tady ještě není..Hlavně,že mi dělal přednášku o přesném příchodu,teďka bych ho mohla zaškrtit já."Říkala si pro sebe a byla už docela naštvaná..Její rozčílení vyrušila až hádka někde poblíž brány.
,,Já s ní prostě na tu misi jít nechci."
,,Sasuke,nedělej scény-beztak tam už je,tak běž za ní a normálně proveď misi.Nebo máš problém?Volný je Juuga..Mohl by.."
,,Ne,nemohl!"Zastavil jej a kroky se blížily.Sakura dělala,jako že nic neslyšel,ale byla z toho smutná..Proč s ní nechce jít na misi,přitom včera se choval hezky.A proč hned odsekl,když se zmínil o Juugovi?Proč,proč,proč-záčatek nové věty vždy začínal tímto slovem.
,,Promiň,trošku jsem se zdržel.Můžeme jít?"Omluvně se na ni podíval a Sakura věděla,že to nemyslí vážně.Proto jen přikývla a nejevila žádný zájem o konverzaci.
Sasuke byl hrozně rychlý a jeho stín se pomalu ani neukazoval.Vzduchem svištěl jak o závod a Sakura mu nestíhala.Nechtěla se mu ale ukázat jako padavka a vrážela do svých nohou co nejvíc chakry.Po tříhodinové cestě-bez přestávky-se však už naštvala a neudržela to v sobě-začala na něj řvát.
,,SASUKE,OKAMŽITĚ ZPOMAL NEBO TI NAKOPU ZADEK!"Černovlásek se zastavil a pohlédl na vysílenou dívku.
,,Jéé,ty nestíháš,tak to pardon,když nejsi zvyklá.."Její kalich sebeovládání byl nakrajíčku,ale ještě se nerozlil.Pouze se na něj nasupeně podívala a pokračovali dál-trochu pomaleji.
,,Je to tak hodinu cesty-to snad vydržíš,princezno z cukru."
,,Neříkej mi tak,protože z cukru opravdu nejsem-to ty jsi asi ze železa."Sasuke se musel zasmát.
,,Takže se mi hodláš k tomu smát..Jak myslíš!"V Sakuře se to hromadilo-počítala,že večer už na něj vyjede.Chlapec raději zmlkl a dál tiše pádil k Mlžné.
Konečně se zastavil a porozhlédl se kolem.
,,Musíme si najít vhodné místo pro "ubytovámí",aby se mi cukrátko pěkně vyspinkalo."
,,Tu ironii si,prosím tě,odpusť!Nebo skončíš špatně a tentokrát to myslím vážně."
,,No,mám přece u tebe slíbené nakopání do zadku,ale nic se nekonalo-už ti nevěřím.."Ušklíbl se sundal si batoh.Začal vybalovat spacák-Sakura na něj vyjeveně pohlédla.
,,Jenom JEDEN spacák?Sorry,ale zas tak hubená nejsem a ty taky ne,když se podívám na tvoje svaly.."Neuvědomila si,co řekla,ale ruměnce už se schovat nedaly-Sasuke si toho naštěstí nevšiml.
,,A kdo říká,že spolu budeme v jednom spacáku?"
,,Potom nevím,kde se hodláš uložit."
,,O to se nestarej-teď tady zůstaneš a budeš hlídat."
,,Nejsem žádnej pes!Půjdu s tebou!"
,,Co jsem ti řekl v hale?Že mě vždycky poslechneš."
,,Přece nejsem malé dítě.."Pověděla smutně a Sasuke se na ni zadíval-viděl v ní tu sladkou naivní holčičku,
,,Saky,fakt to nejde,zůstaň tady a všechno mi tím ulehčíš."Sakura nechápala,co mu tím "ulehčí",ale řekl to tak hezky,že mu poslušně kývla.
Proč pořád mění své tváře?Zase proč!Opět si Sakura přemítala v hlavě a seděla na spacáku,aby jí nebyla zima.Od jeho odchodu uběhlo už 11 hodin a on se stále nevracel.Začala být neklidná,ale Sasuke ji řekl,ať čeká-tak tedy čeká a hlídá jeden spacák,do kterého si vlezla a zahřála se.Po chvíli zaspala a nechávala se unášet svými sny..
,,Ne,Sasuke,nechoď tam,zabijí tě!Sasukee!"Řvala ze spaní a probudilo jí silné zatřepání.
,,Sakuro,co je?No tak,vzbuď se,to bude dobrý..Jsem zpátky a dokonce živý."Dívka se rychle zvedla a zatřepala hlavou,aby se představy zbavila.Pohlédla na zničeného Sasukeho.
,,Kde jsi sakra celou noc byl?Víš,jaký jsem o tebe měla strach?"
,,Schováváš se u největšiho zabijáka světa a máš o někoho strach?"
,,Když ti to vadí,tak nad tím nepřemýšlej..Ale příště.."
,,Příště už nebude,vracíme se.V Mlžné už je to v pořádku."
,,Cože?To jsi sem rovnou mohl jít sám."
,,Bylo by to taky lepší,ale Orochimaru trval na svém a odporovat mu-je fakt lepší jít proti zdi."Sakura raději nic nenamítala a sbalila si věci.Sasuke vyskočil na strom a chtěl se rozběhnout..
,,Co blbneš?Vždyť jsi nespal ani nejedl!Nikam nepůjdeme,až si opočineš!"
,,Nebudu poslouchat nějakou namyšlenou barbie,která si vždycky něco usmyslí a musí být po ní!"Pohlédla na chlapce stojícího na stromě-kde se v něm ta zlost najednou vzala?
,,Eh,tak si běž,já dorazím o chvíli později!"Řekla naštvaně a trucovitě se opřela o břízku.
,,Ne,ty půjdeš se mnou.Ještě se ztratíš-s tvým orientačním smyslem.."Sakura toho měla tak právě dost.
,,Co si o sobě.."Sasuke byl už pryč,viděla jenom jeho zadní část těla.Vytočená Sakura se za ním ihned vydala.Pořád ho nemohla dohonit,až když se zastavil na louce blízko lesa.
Stáli tam.Oba dva a dívali si do očí-bratři Uchihovi.Starší měl svůj proslulý akatsuki plášť a byl zcela klidný,ale o jeho mladším bratrovi se to říct nedalo.Rozběhl se proti němu a vytáhl meč.Itachi souboj přijal a začal nelítostný boj.
Sakura věděla,že se do toho nesmí míchat-je to přece jejich nevyřízený účet.Sasuke bojoval vzdorovitě a vytrvale,ale po dnešní noci byl vyčerpaný a neměl tolik síly jako Itachi.
,,No tak,bratříčku,jsi slabý.I ta holka by tě porazila."
,,Ty nemáš co říkat,podívej se na sebe-jediné,co dokážeš,je vydírat."
,,V tom případě jsem tady skončil.Nashle přístě,slaboto!"Viděli jenom dým kouře-Itachi se vypařil a Sasuke zůstal nečinně stát.Přišel déšť a zmoklí byli až na kost.V lese hledali nějaký vhodný úkryt-pár metrů od louky stála malá chatka.Vběhli do ní a velké štěstí bylo,že tam byl krb.
,,Sasuke,je mi to líto.."
,,Nemusíš mě utěšovat,já se s tím dokážu poprat sám!"
,,Proč jsi pořád na mě tak hrubý?Mohl bys mi na to odpovědět?Nedokážu pochopit,když se k tobě snaží být někdo milý,tak ho poliješ studenou vodou.Přitom v hale-takový jsi nikdy nebyl a já si říkala,že tě něco změnilo."Sasuke zkřivil obličej a sedl si na postel.
,,Saky,pojď sem."Dívka poslechla,ale nevěděla,co po ní bude chtít.
..Podej mi ruku a sedni si vedle mě.Hm?"Nechce jí ublížit-byla snad moc troufalá?
Nic takového se však nekonalo-chlapec držel její hebké ruce a pohlédl jí do očí.
,,Když jsi přišla do Orochimarového úkrytu,byla jsi tak jiná-odvážná,vzdorovitá a..."Na chvíli se odmlčel.
,,Krásná.Já vím,byl jsem hnusný,ale to jenom proto,abych tě od sebe nějakým způsobem odradil."Sakurou projel mráz po zádech.Byla v sedmém nebi a v bříšku jí lítali motýlci.Přesto ale dávala najevo něco jiného.
,,Nevěřím ti."Sasuke se potichu zasmál.
,,Já se ani nedivím,ale aspoň jedno mi dovol."Naklonil se k ní a jemně ji políbil.
Pokračování příště
Snílek
Komentáře
Přehled komentářů
Na začátku jsem se pořád tlemila, většina lidí, nemá ráda, když v povídkách nechávají Sakuru urážet Sasukem, ale já to miluju, je to tak legrační.Sasuke je fakt borec :D...ale to Itachiho slvo:,,Slaboto." Mě naštvalo, chudáček můj Sasánek..ten konec byl táááák romantický, já bych se u toho skoro dojetím rozplakala XD:D ale nějak pořád musím myslet na ten vtipný začátek :D tak se radši budu tlemit :D Bylo to moc hezké, určitě napiš pokráčko!
už jsem ti psala :D
(Ája, 23. 6. 2010 11:14)Ahojík, já už ti psala, co chci na diplom, k 5.dílu téhle povídky :D, tak se tam podívej ;-) :D a už mám všechny známky opravené, tak si s chutí přečtu další dílky téhle povídky, které jsem díky tomu pitomému učení nestihla..
krásné!
(Ája, 23. 6. 2010 11:28)